|
Léčivé vlastnosti hub Podle posledních výsledků výzkumu existuje 1800 druhů hub, u kterých byly zjištěny léčivé účinky. Léčivých účinků hub se využívá již po 3000 let. Léčivé houby zajišťují nejen zlepšení četných biologických funkcí lidského organismu, ale přímo léčí i některé choroby. Významné je zjištění, že léčivé účinky hub se projevují především vůči civilizačním chorobám, jako jsou virózy (HIV), oslabená imunita, rakovina, kardiovaskulární choroby. Houby obsahují několik skupin léčivých látek. Především to jsou v nich nejčastěji vyskytující se polysacharidy, které se označují jako β-D-glukany. Ty mají protirakovinné a imunostimulační účinky a přirozeně působí při léčbě vysokého krevního tlaku. Terpenoidy zase působí protizánětlivě a jsou vhodnou náhradou za běžně používané, ale problematické kortikoidy. Lovastatin patří mezi statiny - účinné léky proti zvýšenému krevnímu tlaku. Lektiny - sloučeniny vzniklé spojením bílkoviny a cukru - zvyšují imunitu a působí proti některým druhům nádorů. Výtažky z některých hub mají antioxidační účinky. Antioxidanty totiž chrání některé citlivé molekuly, jako je buněčná kyselina desoxiribionukleová, před poškozením ozonem a volnými radikály vzniklými působením zvýšeného UV záření. V čínské medicíně, která má s využitím hub staleté zkušenosti byly používány houby nejen jako potravina, ale i k detoxikačním účelům. Tehdejší léčitelé věřili, že houby „čistí" játra a ledviny. Z tohoto důvodu byly houby používány pro každodenní dietní stravu. Z lékařského hlediska je v Číně houbám připisován vliv na dlouhověkost a dobrou pohodu. Hlavním tajemstvím v používání hub v čínské tradiční medicíně je umocňovat, doplnit a aktivovat ostatní léčebné postupy tradiční čínské medicíny ve spojení s biomedicínou. | Druhy hub | Enoki - Penízovka sametonohá | Korálovec ježatý | Shiitake | Hlíva ústřičná | | Protivirové | x | x | | x | | Protibakteriální | | x | x | x | | Protizánětlivé | x | x | x | | | Protirakovinné | x | x | x | x | | Snižování stresu | | | x | | | Posilující činnosti jater | | | x | | | Posilující činnost ledvin | | | x | | | Zvyšování libida | | | x | | | Imunomodulační | x | x | x | | | Kardiovaskulární choroby | | | | x | | Posílení nervové činnosti | | x | | x | | Snižování cholesterolu | x | | x | x | | Snižování krevního tlaku | | | x | | | Léčba únavového syndromu | | | x | | Účinky vybraných léčivých hub (volně podle Stametse 2000 a Wassera a Weise 1999): Výživová hodnota hub Houby se konzumují od nepaměti. Pěstování a současně konzumace pěstovaných hub je známa po 14 století. První dochované zprávy máme o pěstování ucha Jidášova v Číně a to kolem roku 600 n..l. Dodnes byly získány zkušenosti s pěstováním 200 druhů hub, z toho se 60 roků již běžně pěstuje a 10 druhů hub se pěstuje průmyslovými metodami. Houby jsou oblíbeny pro své vzhledové i chuťové vlastnosti, ale někteří lidé, zejména v Asi kladou na místo první jejich léčivé vlastnosti. Podíváme-li se blíže na složení hub, potom převládá voda a ta podle druhu i stáří houby činí 71 - 92 %. V průměru houby obsahují 90% vody a 10 % sušiny. Složení hub se mění ale i v průběhu skladování a to v neprospěch jejich výživné hodnoty. Sušinu hub tvoří bílkoviny, tuky, uhlovodany, vitaminy a minerální látky. Pěstované houby obsahují zpravidla jen 0,6 - 3,1 % tuků v sušině. Jsou tvořeny 70% nenasycených kyselin. Houby obsahují 19 - 35% bílkovin v sušině. Pro porovnání - rýže obsahuje 7,3%, soja 39,1 % a mléko 25,2 %. Bílkoviny jsou složeny z aminokyselin a právě skladbou aminokyselin připomínají bílkoviny hub spíše bílkoviny mléka a masa než zeleniny nebo luštěnin. Na tuky nejsou houby příliš bohaté (4% v sušině). Důležité je, že 72% tuků je složeno z nenasycených mastných kyselin, které jsou neškodné pro naše zdraví. Houby jsou také zdrojem několika vitaminů a to především thiaminu (vitamin B1), riboflavinu ( vitamin B2), niacinu, biotinu a dokonce vitaminu C. Toho nejvíce obsahuje shiitake (9,4 mg na 100 g sušiny). V houbách je ale obsažen i ergosterol (provitamin D2). Velký podíl sušiny hub tvoří uhlovodany. Ty jsou složeny především z nerozpustné vlákniny (46 - 80% obsahu), glukanů a cukrů. Vláknina tvoří až 27% celkové sušiny. Houby jsou také cenným zdrojem minerálních látek. Popeloviny z hub obsahují podobně jako je tomu v případě většiny zelených rostlin nejvíce draslíku ( 45% celkové sušiny) následovaného fosforem, sodíkem, vápníkem a hořčíkem. Ze stopových prvků jsou v houbách obsaženy hlavně měď, zinek, železo, mangan a molybden. Z výše uvedeného vyplývá, že houby jsou velmi chudé na energii a jsou vítanou složkou redukčních diet. Houbami se nasytíme, ale neztloustneme po nich. Vedle nutriční hodnoty hub hrají významnou roli vzhled, chuť, vůně a textura, které pak společně činí tu kterou houbu přitažlivou ke konzumaci. Průměrné složení plodnic vybraných druhů hub: | Druh houby | Obsah vody v % | Bílkoviny (*) | Celkový tuk(*) | Uhlovodany(*) | Vláknina(*) | Popeloviny (*) | Energetická hodnota (+) | | Žampion | 78 - 90 | 24 - 35 | 1,7 - 8,0 | 51 - 62 | 8,0 - 10,0 | 7,7 - 12,0 | 328 - 368 | | Ucho Jidášovo | 89 | 4,2 | 8,3 | 82,8 | 19,8 | 4,7 | 351 | | Penízovka sametonohá | 89,2 | 17,6 | 1,9 | 73,1 | 3,7 | 7,4 | 378 | | Shiitake | 90 - 92 | 13,4 - 17,5 | 4,9 - 8,0 | 67,5 - 78,0 | 7,3 - 8,0 | 3,7 - 7,0 | 387 - 392 | | Hlíva ústřičná | 73 - 91 | 10,5 - 30,4 | 1,6 - 2,2 | 57,6 - 81,8 | 7,5 - 8,7 | 6,1 - 9,8 | 345 - 367 | (*) procenta celkové sušiny, (+) energetická hodnota v Kcal na 100 g sušiny
|